Název

Wycieczka rowerowa_KP Lysá nad Labem_sobota_24.9.2016_niedziela 25.9 msza św.w kapli św.Václava_Byši

Popis

Wycieczka rowerowa-ściežka po okolicach Lysé-pamiatki kulturalne i sakralne -kaplička Byšičky(barokní náves ve tvaru okrouhlice), kapliczka św. Waclawa_Byšíčky_Kárané. (Výklenková kaple z někdejší poustevny sv.Václava se sochami andělů Radostné a Žalostné smrti)

Za historicky zajímavou je možno pokládat existenci otevřené lesní kaple "U svatého Václava" (asi z roku 1696), se štukovým reliéfem, připomínajícím zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem a sochami dvou andělů, pocházející z dílny, tvorbou příbuzné práci slavného sochaře Matyáše Brauna. Autorství soch však nebylo dosud určeno. Kaple a zmíněné sousoší, položené na rozhraní katastrů Káraného a Lysé n/L., je poslední zachovalou součástí někdejší poustevny sv. Václava, ležící při staré vojenské a poštovní cestě. Poustevna náležela k jedné ze tří blízko sebe položených přírodních ermitáží, vystavěných z vůle hraběte Františka Antonína Šporka, politika, významného milovníka umění a vyznavače lovu, a majitele panství v Lysé n.L. Dle dr. Karla Krále „vítala příchozí na cestě z Prahy po staré poštovní silnici, když vyšli za Káraným z lesa.“

Z někdejšího rozsáhlého komplexu poustevny sv. Václava, jež byla součástí souboru pousteven zakládaných tehdejším majitelem panství Lysá, hrabětem Františkem Antonínem Šporkem, na přelomu 17. a 18. století, dnes zůstala pouze výklenková kaple a dvojice soch andělů-světlonošů představujících Žalostnou a Radostnou smrt v nadživotní velikosti, stojící na samostatných hranolových soklech. Areál poustevny sv. Václava byl hrabětem situován na rozhraní někdejších panství Lysá a Brandýs nad Labem. Stávající kompozice trojčlenného souboru vznikla až po zrušení poustevny ve 30. letech 18. století. Místo samo – rozcestí cest do Lysé, do Brandýsa a do Čelákovic – však zůstalo zachováno.

Výklenková kaple je rámována pilastrovou edikulou s kompozitními hlavicemi, které vynášejí redukované kladí a segmentový fronton. Plochy ve cviklech čelní stěny kaple zdobí drobnolistý akantový dekor. V hlubokém výklenku kaple vyzděné z pravidelných pískovcových kvádrů je osazen kamenný reliéf v oblamovaném obrazovém rámu, jenž je jakýmsi průhledem do jiné časové roviny, v níž se před našimi zraky právě odehrává výjev Zavraždění sv. Václava. V dolní polovině obrazu vidíme, jak se sv. Václav v poslední naději možnosti záchrany chytá klepadla kostelních dveří a zároveň už s odkrytou hrudí pokorně přijímá smrt z rukou vraha. V horní polovině výjevu se otevírají nebesa a andílek přináší světci palmovou ratolest, jenž je symbolem jeho mučednické smrti a zároveň symbolem jeho vítězství nad smrtí, protože tím, že svým životem i smrtí následoval Krista, se mu otevírají brány nebeské a v okamžiku ztráty života pozemského, získává život ve věčné blaženosti na nebesích.

Téma smrti zachycené na reliéfu v kapli dále rozvádějí obě postavy andělů stojící na hranolových soklech, zdobených dnes jen torzálně dochovanými malovanými nápisy, které podobně jako v případě soch okolo farního kostela nebo v zámeckém parku v Lysé nad Labem, významně doplňovaly a upřesňovaly obsahové sdělení daného sochařského díla. Líbezné postavy andělů efébů s větrem rozčeřenými vlasy a rozevlátými okraji suknic, stojící zlehka na kamenných oblacích, přidržují zvláštní nádoby s hlubokými výklenky rámovanými lasturami sloužícími k umístění věčného světla a spolu s nimi lebky korunované v případě anděla Žalostné smrti trnovou korunou a v případě anděla Radostné smrti květinovým věncem. Trnová koruna na lebce anděla Žalostné smrti tu není odkazem na Kristovu Oběť na kříži, ale na zatížení duše hříchem. Člověka, který zemřel náhle, a neměl tak možnost vyzpovídat se ze svých hříchů a usmířit se s Bohem, čekal po smrti v tom lepším případě pobyt v očistci, v tom horším věčné zatracení v pekle.

Celkové kompoziční i modelační řešení andělských soch těsně navazuje na dílo génia evropského barokního sochařství a zakladatele jeho expresivně-dynamické formy, Gian Lorenza Berniniho, a řadí tak tyto sochy k nejlepším a nejzajímavějším sochám Matyáše Bernarda Brauna. Sochy andělů Radostné a Žalostné smrti z Lysé patří mezi ta díla českého barokního sochařství, která se sochařskou kvalitou vyrovnají sochám vzniklým v Mekce barokního sochařství, v Římě.

Byla piekna, sloneczna pogoda, mila atmosféra i zabawa w gronie koležanek : Zosi, Bogusi, Ani, Teresy, Krysi, odwiedzilyśmy w Byšičkach mieszkajaca tam Halinke , która na serdecznie przywitala i ugościla jak na Polke przystoji , dziekujemy ! Mariola

Kategorie a štítky

Nastavení